Kožní problémy

Svědivost, potkan se intenzivně drbe, po zorhrnutí srsti jsou patrné dobné pohybující se tečky nebo jsou na chlupech nalepeny drobné bílé hnidy.

• Potkaní vši, všenky a jiní ektoparazité.
• Prvními příznaky bývá svědivost, potkani se intenzivněji drbou. Pri rozhrnutí srsti můžete vidět drobné žluté parazity. (Výskyt žlutooranžových šupin na kůži samců je normální jev a nemá s parazity nic společného). Výskyt vší se dá také poznat podle bílých vajíček (hnid) pevně přilepených na chlupech. Při silnějším napadení nebo u potkanů s oslabenou imunitou se mohou na kůži objevit zanícené ranky či stroupky, může dojít k mírnému vypadávání srsti a to nejčastěji na krku a na hřbetě.
• Nejčastějším zdrojem nákazy je kontakt s nakaženým zvířetem, přenos je ale také možný například z podestýlky, či jiným materiálem, po kterém se pohybovala nakažená zvířata.
• Léčba zamoření ektoparazity je celkem snadná - použít se dá například přípravek Diffuzil V, nebo Arpalit, účinný je také přípravek Ivomec, který se v tomto případě pouze kape za ucho či mezi lopatky, v případě ektoparazitů je zbytečné používat injekční apliaci, která je ke zvířeti nešetrná. Léčbu je nutné opakovat, neboť většina přípravků zabíjí pouze dospělá stádia parazitů. V srsti však zůstává spousta vajíček. K úspěšnému zásahu je nutno rovněž vydesinfikovat klec.

v příspěvku byly použity informace z http://theblackhole.estranky.cz. Děkuji!

Svědivost, vypadaná místa v srsti nebo výrazné strupy na uších, čI čerevené stroupky nejčastěji na spodní straně hlavy a krku.

• Svrab
• Svrab způsobuje zákožka svrabová, parazit, který si "vykousává" cestičky v kůži, protonejsou pouhým okem vidět. Svrab se u potkanů vyskytuje ve dvou formách a to kožní a ušní formě.
• Ušní forma se (podle svého názvu) ojevuje nejprve na ušních boltcích. Zpočátku se jedná o malé puchýřky zejména na okajích boltce, postupně se mění v obrovské strupy. Pokud se léčba zanedbá, může dojít k nevratnému poškození, deformaci nebo až nekroze ušního boltce. Při velkém napadení se strupy objevují i na čumáku, na ocase, konci varlat a na nohách. 
• Kožní forma svrabu se u potkanů nejčastěji vyskytuje ve formě červených malých stroupků, potkan si stroupky škrábe až do krve. Potkani mívají stroupky nejčastěji pod krkem, později se rozšiřují i na tváře, za uši, na lopatky a na záda.
• Léčba: při prvních příznacích u ušní formy svrabu postačí několikrát denně potřít vatovou tyčinkou namočenou v arpalitu a ouška v prstech prmnout. Do cca 10ti dnů by mělo být po problému. Toto je ale účinné vyloženě jen při prvních náznacích choroby. Ideálním řešením je použití přípravků Stronghold nebo Ivomec. Stronghold je šetrnější přípravek, který se dá použít i u březích samiček. Ivomec je agresivnější, u březích samic se nesmí používat a rovněž bych ho nepoužívala u hodně malých potkáňat. Stronghold se podává kápnutím přípravku mezi lopatky, ivomec se při menším napadení tímto způsobem dá použít také. Pokud se ale počáteční léčba zanedbá, pak se problém nejčastěji řeší injekčním podáním přípravku Ivomec. Pokud je však napadení zákožkou svrabovou jen v malé míře, je lépe se injekčnímu podání antiparazitika vyhnout, protože je to zbytečná zátěž imunitního systému zvířete. 
  Přípravky Stronghold a Ivomec jsou k dostání jen u veterinárních lékařů. Zda se skutečně jedná o svrab může s určitostí potvrdit jen veterinář a to pomocí seškrabu (seškrábne se kousíček kůže, který se vyšetří pod mikroskopem). Zejména stroupky na krku a zádech mohou být totiž zapříčiněny i jinými faktory (alergie, roztoči apod. )

   

          

  v příspěvku byly použity informace z http://theblackhole.estranky.cz Děkuji!

Lysá místa na krku a zádech

• Opar lysivý - Plísňové onemocnění - původce nejčstěji z rodu Trichophytona Microsporum - nemoc se projeví výskytem holých míst na zádech a krku, kůže je zesílená, pokrytá krustami, chlupy na okraji lysých míst jsou křehké, bez lesku, jdou lehce vytrhnout.

Načervenalá (až zarudlá) místa na patách, později tvorba stroupků či mírně napuchnutí

• Otlaky na patách - v místě styku patní kosti s vnějším prostředím je kůže nejtenčí a velmi citlivá. Může proto docházet k otlačení a následnému zarudnutí. Léčba (respektive zmírnění) příznaků - kůže na patách by se měla udržovat vláčná, neměla by zůstávat suchá. Postižená místa se mohou mazat např. Dermazulenem (heřmánková mast určená k regeneraci kůže - cena cca 50,- Kč), jehož základem je lanolin (tuk z ovčí vlny); dále pak se dá použít bílý vosk a bílá vazelína (účinné látky: Guaiazulenum a Matriciriae etheroleum). Nožky se potkanovi potírají 2x denně. (Pokud do týdne nedojde ke zlepšení, obraťte se na svého veterináře)

problém popsala: Louisianka - Děkuji!

"Boule" v oblasti pupku u několik dní starých mláďat.

• Někdy se může stát, že se mláďěti do rány po pupeční šňůře dostane infekce a pupek se zanítí. Pod kůží tak vznikne malá světlá boulička naplněná hnisem. Zbavít se jí dá propíchnutím bouličky (nebo proříznum - dle velikosti), obsah vymáčkněte a ránu vydesinfikujte. Pokud nemáte zkušenosti, raději zajděte k veterináři.

Problémy s dýchací soustavou, výtoky z nosu (a očí)

Těžké dýchání, sípot, dýchání v nahrbené pozici

• Zápal plic (ATB)
• Nutná okamžitá návštěva veterináře, velmi závažné onemocnění, nebezpečí úhynu

Kýchání, prskání, zvýšený výtok porfyrinu (červenohnědé barvivo) z nosu

• Nachlazení, Zánět dýchacích cest, alergie, mykotické onemocnšní
• U alergií - odstranit možné příčiny (nejčastěji nevhodná podestýlka)
• Zánět dýchacích cest - antibiotika
• Nachlazení - odstranit možný zdroj průvanu, udržovat v pokoji stálou teplotu (ideálně 18-22°C), pestrá strava bohatá na vitamíny, lze podat čaj s medem
• Chronická respiratorní choroba potkanů - jednorázové přeléčení ATB, často se vrací...

Chornická respiratorní choroba potkanů

     Toto onemocnění, způsobené bakterií Mycoplasma pulmonis, se projevuje zánětem dýchacích cest či zápalem plic. Potkanovi vytéká z nozder a spojivkového vaku očí červenohnědá těkutina, někdy až hlenovité konzistence (občasný červenohnědý výtok je normální), výtok je někdy tak silný, že se zvíře nedokáže samo očistit a okolí nozder, případně i vnitřní strany předních tlapek jsou výtokem zbarveny do červenohněda, oči mohou být touto tekutinou až celé "zality". Zvíře frká, prská, při dýchání v klidu se ozvývá zvuk podobný "praskání bublinek". Bakterie může způsobit i postižení vnitřního a středního ucha, kdy se potkan pohybuje v kruhu. V pozdější fázi nemoci zvíře výrazně hubne, mají problémy s dýcháním, méně se pohybují a mají matnou, prořídlou a zježenou srst. 
     Mycoplasma poškozuje řasinky epitelu v dýchacích cestách, čímž vytváří vstupní bránu pro mikroorganismy - což zamená, že se nevíce projeví u zvířat se sníženou imunitou. Na rozvoji nemoci se výrazně podílí i kvalita prostředí - pokud je potkan v prostředí s vysokou koncentrací čpavku (nekvalitní podestýlka, nečištěné klece), může se nemoc výrazně zhoršit. 
     Bakterie se přenáší z matky na mláďě ihned po narození, je možný také transplacentární přenos (z matky na mláďata ještě před jejich narozením). Horizonátlně - tedy z jednoho potkana na druhého se nemoc šíří pomalu, podestýlkou, krmivem, vodou apod by se nemoc šířit neměla.
     Jedinou obranou proti mykoplasmose je chov za bariérou (chov v uzavřených místnostech izolovaných od svého okolí, s filtry vzduchu, ošetřovatelé vstupují přes hygienickou smyčku. V malochovech a zájmových chovech je nemoc velice rozšířena, a v podstatě téměř všichni naši potkani v sobě tuto bakterii mají. Pokud však má zvíře dobrou imunitu a hlavně je chováno v dobrých hygienických podmínkách, nemoc se buď neprojeví vůbec, nebo se projeví až ve stáří zvířete, nebo ve chvíli, kdy je potkan oslaben jinou nemocí.
     Léčba - při projevení příznaků lze jedorázově přeléčit antibiotiky a potlačit tak projev nemoci. Bakterie však léčbou zcela vymítit nelze. (*1 1999)

Sialodakryoadenitida potkanů

     Jedná se o infekci koronavirem, infekce se ne vždy musí projevit, někdy může zůstat skrytá a projiv se pouze u oslabených jdeinců. Virus je vylučován slinami a slzami, ale pouze po dobu sedmi dnů. Může se projevit zduřením krku a červenohnědým výtokem z očí a nosu. (*1 1999)
     Podrobně zpracované informace o této chorobě najdete na webu ch. s. Squeek http://www.squeek-rat.info/index.php?id=207

Problémy s nervovou soustavou

Hlava nakloněná na stranu, někdy špatná mimika části tváře, horší udržování rovnováhy

• Mrtvička - Nelze léčit, potkan se I s tímto problémem může dožít vysokého věku

Strnulé stání na místě a kývání hlavou ze strany na stranu

• Zcela normální fyziologický projev u nečernookých potkanů, kteří si takto pomáhají kompenzovat horší zrak. (zdroj informací: Rattus webus - viz odkazy)

Nádory a "boule"

Viditelný nádor kdekoliv na těle

• nezhoubný nebo zhoubný nádor, kýla
• Kýla - v oblasti břicha - při masírování lze "bulku" zamasírovat zpět do dutiny břišní.
• Nezhoubný nádor (pomalu rostoucí) - lze operovat, ale u starších zvířat, pokud není příliš velký nebo potkanovi nepřekáží, je někdy lépe (po dohodě s veterinářem) nedělat nic.
• Zhoubný nádor (rychle rostoucí) - v některých případech možnost operace ale častá recidiva, mnohdy se nádor vrátí užkrátce po operaci, v nejlepších případech potkan po operaci žije I několik měsíců. Pokud se chovatel rozodně pro operaci, musí to být "okamžitě". Je-li již potkan starý, je někdy lepší eutanasie.

Absces

• Absces je ohraničené ložisko hnisu, nejčastěji uložené bezprostředně pod kůží.
• Vzniká nejčastěji po poranění (šarvátky mezi potkany), kdy se do rány dostane infekce, nebo po zanícení chlupového váčku (zejména u bezsrstých variet potkanů).
• Absces velmi rychle roste a často je v jeho středu vidět stroupek.
• Absces je nejlépe nechat "dozrát" - stroupek je jakoby propadlý, popřípadě kůže s chlupy na povrchu abscesu se jakoby znění - je tenká a ztrácí svou funkci. Pokud místo namočíte teplovou vodou s desinfekcí, strup se odmočí, lze odstranit a pod ním se otevře ložisko hnisu. Hnis z rány vymáčkněte (vyškrábněte) a ránu vydesinfikujte. (I opravdu veliká rána se celkem snadno hojí)

• Na následujících fotkách se můžete podívat, jak postupovat v případě, že váš potkan má absces. Za fotodokumentaci děkuji Monice (Márvelce) Lenerové.

Boule v oblasti třísel

• Kýla čI sestoupení varlat u samic
• Kýla - lze li obsah boule vmasírovat zpět do dutiny břIšní, operace
• U samic - boule velikosti samčího varlete - boule se objeví a neroste - genetická porucha - hermafroditismus - operativní ostranění varlete. V operační ráně  nebo na druhé straně se někdy může objevit druhé varle.

Problémy se smyslovou soustavou

Hlava nakloněná na stranu

• Zánět ucha - léčba ATB
• další možná přícina - mozková mrtvička - odlišit tyto dva problémy lze - podáním antibiotik - u zánětu ucha, kde ještě nedošlo k trvalému poškození dojde ke zlepšení. U mrtvičky se stav nezlepší.

Zvýšený výtok porfyrinu (červenohnědé barvivo) z očí, červenohnědé strupy kolem očí

• Zánět oka, alergie
• Zánět oka - strupy kolem očí zůstávají I po té, kdy se potkan umyje (občasné stroupky kolem očí po probuzení jsou normální); přI vysokém výtoku jsou očI porfyrinem zality
• Alergie - odstranit možnou příčinu - nejčastěji nevnodná podestýlka

Problémy s trávicí soustavou

Průjem

• v případě převozu (stresem) je průjem běžný - zmizí okamžitě sám
• pokud zvířatům bylo předtím podáno mléko nebo mléčné výrobky, může to být příčina - vyškrtnout z jídelníčku, nebo omezit množství
• pokud průjem přetrvává - dieta dokud se negativní stav neeliminuje

Průjem potkaních mláďat

     Nemoc se nejčastěji projevuje u mláďat ve věku 10-12 dní. Mláďata celkově neprospívají a mají řídký žlutavý průjem. Průjem trvá většinou 2-3 dny, poté se zvířat buď sama uzdraví nebo nemoc pokračuje - výkaly jsou pak sušší a mohou až ucpat anální otvor. (*2 1969)
     V případě, že se jedná o bakteriální infekci, lze matce i mláďatům podávat antibiotika a to perorálně pomocí injekční stříkačky. Dále pak lze vatovým tamponem namočným v teplé vodě otírat řitní o tvor a masírovat bříška, aby se tak napomohlo vyprazdňování. Pokud mají mláďata kolem řitního otvoru zaschlé stroupky či mají otvor dokonce zalepený, zaschlé zbytky trusu navlhčíme a po jejich uvolnění setřeme. Nakonec řitní otvor otřeme desinfekcí.
     Postup opakujeme 2-3x denně po dobu 3-5ti dnů, poté by se měl stav vrátit do normálu.

Problémy s celkovým zdravotním stavem

Pomalý růst (většinou všech zvířat ve skupině), problémy s rozmonožováním, časté drobné zdravotní problémy, vyhublost

• Endoparazité - tasemnice - Hymenolepis diminuta; roupi - Syphacia obvelata; kokcidie, škrkavky aj. (Ivomec)
• Před podáním antiparazitika si nechte z rozboru exkremetnů zjistit přítomnost endoparazitů.
• Endoparazité se častěji vyskytují v chovech s nižší úrovní zoohygieny, či při velké koncentraci zvířat. U drobnochovatelů jsou spíše výjimkou a zdrodem zavleční bývají především zvířata ze zverimexů.

   

     

Zranění

Drobné poškrábání, prokousnutí ucha, utřežení drápu apod...

• Potkani mají neuvěritelnou regenerační schopnost, a i hrůzostrašně vypadající rána obvykle stačí jen vydesinfikovat a nechat být. Pokud rána krvácí, dejte zvíře na suché čisté místo a počkejte, dokud rána nepřestane krvácet. Během dalších dní pečlivě sledujte, zda se rána nezanítila a nezačíná otékat, pokud ano, raději navštivte veterinárního lékaře.
• Velmi opatrní buďte u zranění na nohách - utržené/ukousnuté drápky apod. jsou velmi nebezpečné. Hlídejte potkana tak dlouho, dokud rána nepřestane krvácet a velmi pečlivě sledujte jak se hojí. Pokud je krvácení intenzivní, je nutno jej zastavit - přI velkém úniku krve, kdy už zvíře začíná "chladnout", musíte okamžitě vyhledat zvěrolékaře.

   

        

Pohmoždění nohy s otokem

• Prohmatejte nohu, pokud v ní "nechrastí", není zlomená a bude jen naražená či pohmožděná. Je-li na noze I otevřená rána - desinfekce...
• Nespraví-li se do dvou tří dnů zranění samo, zajděte k veterináři. Dá se použít injekční podání přípravku snižující otok.

Potkan po pádu z větí výšky sedí na zemi a nehýbe se, nebo se hýbe velmi pomalu (jakoby zpomaleně)

• Vraťte zvíře do klece a dopřejte mu klid. Většinou je druhý den už úplně normální.
• zdroje: 
• http://bebecha.wz.cz/nemoci.php
• *1: kolektiv autorů: Chov a využití pokusných zvířat, 2. díl, VFU Brno 1999

*2: Lane-Petter, W.: Laboratorní zvířata - Zásady chovu a ošetřování, Academia, Praha 1969