Ochočení potkana
5. 4. 2016
Jak potkana ochočit?
Dá se říct, že ochočení potkaního mláděte je velice jednoduché – ale také to může být věda. A není to
hned, i když si přinesete mládě od chovatele, které je zvyklé na lidi. Každý novopečený potkaní člen
domácnosti si většinou projde třemi fázemi:
• nejprve je vykulený úplně ze všeho;
• potom se trochu osmělí a je vykulený jen z něčeho;
• a nakonec prohlásí klec, okolní pokoj i chovatele za své teritorium a nerozhází ho vůbec nic.
Proto se svému novému zvířátku musíte od začátku co nejvíc věnovat, aby si na vás zvyklo, nebálo se
vás a cítilo se u vás bezpečně; a zároveň nepropadejte panice, když se potkan bude bát, pořád
vyskakovat, utíkat a někam se schovávat. Mláďata od chovatele jsou sice zvyklá na člověka a na braní
do ruky, to ale neznamená, že se s vámi hned budou kamarádit. Nejlepší je naplánovat si koupi nového
potkana nebo potkanů na dobu, kdy na ně budete mít čas, např. na prázdniny nebo dovolenou, ale stačí
i víkend. Ubytujte si ho někde, kde ho budete mít neustále po ruce. Může to být v přepravce, kterou si
postavíte na stůl nebo na gauč. Jiná možnost je vhodně velká krabice upravená jako potkaní domeček,
kterou si postavíte na stůl a na noc ji i s obyvatelem dáte do jeho klece. Mládě tak bude mít možnost
proběhnout se po stole nebo po gauči, kde by pochopitelně měl být i chovatel a při každé příležitosti
s potkánětem komunikovat. To znamená nabízet mu z ruky jídlo, dotýkat se ho, nastavovat mu rukáv,
aby si vlezl dovnitř, nechat ho po sobě lézt atd. Pozor, potkaní mláďata jsou bez ohledu na míru
ochočenosti velmi lekavá, bojí se i sebemenších pohybů a zvuků, a prudké pohyby či silné zvuky je
přivádějí k záchvatům paniky. I v klidu se zpravidla pohybují ostražitě, trhaným krokem nebo rovnou
přískoky, vyskakují do výšky a umějí velmi rychle běhat. Někdy se vyděsí natolik, že utečou třeba do
rohu klece nebo se pověsí na mříže pod stropem, a tam dlouhou dobu zůstanou bez hnutí. Je to reakce
na stres a nejlepší (a jediná) možnost je zkrátka počkat, až se strašpytel uklidní a sleze. To nejhorší
zpravidla přejde po jednom až dvou měsících v novém domově.
Mládě zpočátku nevnímá obydlí, které jste mu připravili, jako své (a tím pádem bezpečné) teritorium.
Obvykle na něm snadno poznáte, že by chtělo být kdekoli jinde, jen ne tady. Proto není dobrý nápad
hned pouštět potkana na procházky po pokoji, zcela určitě by totiž zalezl do nějaké špatně přístupné
škvíry a tam zůstal. Místo toho ho navykněte na domeček (krabičku, jak jsem psala o něco výše), do
kterého mu nebudete sahat ani ho z něj násilím vytahovat, nebo ještě lépe na svůj rukáv nebo prostor
pod tričkem. Místo krabičky může také bydlet v přepravce, kde bude mít hromádku hadříků, do kterých
foto: autorka
Šedivka bydlela po příchodu týden na
mém pracovním stole. Dostala malou
krabičku vystlanou hadříky, misku s
krmnou směsí (od chovatelky jsem si
přinesla sáček s krmivem, na které bylo
mládě zvyklé) a misku s vodou, a stůl i
se mnou k dispozici. Zpočátku odmítala
z krabičky vylézt
Příručka pro chovatele potkanů verze 1
78
se bude moc zavrtat. Jídlo a pití by měl mít co nejblíž. Vycházky by měl mít jen na vašem těle a
nějakém malém prostoru – zmíněném stole nebo gauči.
Až se mládě trochu osmělí (po několika dnech), můžete ho začít seznamovat s případnými
starousedlíky – podrobněji viz kap. 12.5.
Někteří chovatelé doporučují nedávat mladým potkanům domeček, protože mláďata jsou pak prý
ochočenější. To bezesporu platí o potkanech od narození do odstavení – mláďata vychovávaná
v obydlí, kde je pouze hnízdo a žádné skrýše (s výjimkou hraček jako jsou malé krabičky nebo
ruličky), jsou méně ustrašená a hned tak něco je nerozhází. Pokud si však přinesete domů mládě
z obchodu nebo od chovatele, potřebuje bezpodmínečně bezpečné místo, na kterém může v novém
domově „zakotvit“, uklidnit se, a z něj pak podnikat průzkumné výpravy do okolí. Když mu ho nedáte,
bude si ho hledat samo, a tím pádem se bude neustále snažit utéct a zalézt do nějaké bezpečné škvíry.
Nechcete-li dávat domeček, poskytněte potkanovi dostatek materiálu, ze kterého si může vybudovat
hnízdo – např. velkou hromádku zmačkaných papírů. Stejně jako do krabičky však potkáněti do jeho
bezpečného hnízda nesmíte sahat a brát ho odtamtud ven.